This is category.php

This is output of: Výstavy

Vernisáž se koná v Galerii města Třince (knihovna) v 18:00.
Výstava potrvá do 20. 7. 2019
www.viktorfreso.com

Výstavní projekt Viktora Freša „Ego-ecology“ je reprezentací procesu navyšování hodnoty odpadu tím, že z něj vzniká umělecké dílo. Odpad je známým umělcem nainstalován do galerie a tím získává novou trhovou hodnotu. „Bývalý“ odpad nekončí na skládce a ani nebude recyklován. Institucionálně se bude uchovávat pro další generace.

„MgA. Viktor Frešo (* 22. června 1974 Bratislava, Československo) je slovenský konceptuální fotograf, výtvarník a umělec. Do povědomí veřejnosti se dostal mimo jiné jako spolupracovník Davida Černého, se kterým se podílel na jeho díle Entropa.
Vystudoval bratislavskou Vysokou školu výtvarných umění a Akademii výtvarných umění v Praze, kterou ukončil roku 2005. Jeho práce a celkový přístup k současnému umění spočívá v tom, že Frešo vytváří tzv. koncepty a projekty, ve kterých je kritický a agresivně vyjadřuje pohrdání současnou výtvarnou scénou s podtónem lehkosti a humoru. Ve své tvorbě používá důraz na své ego a sebeironii.
Dalším typickým aspektem jeho tvorby je přesah do mediálního světa. Zúčastňuje se různých talk show a nechává sám sebe fotografovat mediálně známými lidmi.
Založil několik uměleckých skupin, jako např. EGOART či Fifty-fifty group. “ Wikipedie

Vernisáž se koná v prostoru Galerie města Třince v kulturním domě.
Výstava potrvá do 30. 6. 2019
http://www.tadeaskotrba.com

„Malby Tadeáše Kotrby (* 1986), absolventa pražské AVU, který v rámci stipendijního pobytu studoval také na londýnské Central Saint Martins, se pohybují na pomezí krajinomalby, portrétu a figury. Skrze jeho postavy čelící překážkám se necháváme vtáhnout do vnitřní krajiny obrazů, jejichž velkorysý prostor se smrskává na intimní osobní svět. Krajiny mají charakter něčeho náhodného a přitom působí na člověka tak, že má pochopení pro všechno, co se na obraze děje. Celá situace je nám lehce povědomá, avšak pravděpodobně nikdy nebudeme schopni říci nebo si vzpomenout, kdy se stala. Kotrba krajiny a prostory nevytváří proto, abychom se kochali vznešenou krásou přírody, jako romantici předminulého století, ale abychom se v nich našli a začali se rozpomínat. K památkám zbylé paměti odkazují i techniky, které autor využívá. Již dříve se na jeho obrazech postavy ztrácely v mlze či v dešti, nyní jsou obrazy ponechány jakoby nedokončené. Jsou to výseče vzpomínek stejně jako je tomu v naší paměti, která je nedokonalá a nikdy není schopná zakonzervovat suvenýr tak, abychom jej zpětně zrekonstruovali do posledního detailu. Kromě nemožnosti zapamatovat si život a svět kolem nás je tu ještě jedno marné snažení, které Tadeáš Kotrba umí přenést do obrazů. Je to nekonečné sisyfovské úsilí dostat se o krok dál, překonat překážky a znovu se přemoci. Přestože se nám někdy podaří řeku přebrodit a spadlý strom přeskočit, objeví se další překážka stejně jako na obrazech a skicách, které překvapivě nebyly vytvořeny jako předběžné náčrty k samotným malbám, ale dodatečně jako plnohodnotná díla schopná mnohé doplnit a dovysvětlit.“ Ema Pecháčková

http://www.thechemistry.cz/exhibitions~2/tadeas-kotrba-schvacen-kracel-jsem-tmavymi-houstinami/

Vernisáž proběhne 29. 4. v 17:00 v Galerii města Třince (Lidická 541)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy každé 3 roky vyhlašuje přehlídku výtvarných oborů ZUŠ ČR s názvem OČI DOKOŘÁN.
Výtvarný obor naší ZUŠ pod vedením Mgr. Beáty Martinkové zpracovával projekt CESTY SLUNCE. Do práce byly zapojeny děti přípravného výtvarného oboru a skupinky od 7 do cca 14 let. Projekt sestává ze dvou výtvarných řad a jedné výtvarné akce: SVĚTLOLAM, SLUNCE-ČNICE, OSLUNCENÍ.

Celosotátní kolo dopadlo pro naši ZUŠ víc než výborně. Obhájili všechny výtvarné řady a získali bronzové, stříbrné pásmo a jedno čestné uznání.

/ See English below /

Výstava potrvá od 14. 3. – 26. 4.
Vernisáž se koná v Galerii města Třince (Náměstí Svobody 526, Kulturní dům)

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.

Rebeka Rácz (*1990 HU) je experimentální keramička z Budapeště, která ukončila studium teorie umění. Ve své tvorbě je silně ovlivněna tím, že je v médiu keramiky ve své podstatě samouk. Tento fakt využívá k tomu, aby keramiku uchopila hravě, nezatíženě přísným řemeslným mentorstvím. Její technologické přestupky se stávají neškodnou ilustrací procesu, ve kterém je selhání doprovodným jevem nespoutané hry s technikou keramiky.
Další rovinou její tvorby je napodobování světa. Tvorba nedokonalých maket spotřebitelských předmětů, které ve větším množství připomínají spíše objekty určené ke hře na realitu. Napodobované objekty nám ale nejsou nedostižné podobně jak to bývá u růžové hračky ve tvaru ferrari. Rebekou Rácz modelované spotřebitelské předměty jsou totiž zpravidla těmi, které mnozí z nás vlastní. To, co jsme zvyklí takřka bezmyšlenkovitě používat, se stává symbolickým předmětem určeným k úvaze.
Na výstavě „Touha zdát se“ operuje autorka s lidským návykem předstírání, kdy se snažíme působit jako někdo jiný, než opravdu jsme. Předměty z naší každodennosti představují jednu z cest, jak se snažíme imitovat spůsoby, zvyky, lidi a styly a jak následně nedokážeme být upřímní jak k sobě samým tak k lidem v našem okolí.

_________

14. 03. – 26. 04. 2019
Opening: 14. 03. 2019 in Třinec Municipal Gallery (adress: Nám. Svobody 526)

Rebeka Rácz (* 1990 HU) is an experimental ceramicist from Budapest, Hungary. She completed studies of art and design theory yet her work is heavily influenced by the fact that she is self-taught in the field of ceramics. This is highly obvious in the way her ceramics manifest: they are playful without the limiting effects of strict craftmanship. The harmless imperfections of the objects become an illustration of the making in which failure is an accompanying phenomenon of unbridled play.
Other element of her work is the imitation of our world. The representations of consumer items in larger numbers are like objects designed for kids to play. However, imitated objects are not as incomprehensible as the red Ferrari toy we buy our kids in the mall. Rácz’s choice of consumer products are usually those that many of us own. What we use on daily basis without extra attention becomes a symbolic object to be considered and reflected upon.
In her exhibition Willing to Seem she is dealing with the self-faking habit we have for appearing something or someone different from who we are. The objects taken from our everyday world reflect on how we try to imitate ways, habits, people and styles and how much we cannot be true to either ourselves or to the ones around us.

Výstava potrvá od 7. 3. do 14. 4. 2019 a bude se konat v prostoru Galerie města Třince v Knihovně (Lidická 541)

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury a za spolupráce s VŠUP.

http://www.kopasz.cz/

„…Fotografii Kopasz chápe jako široký komplex činností, kdy snímky vkládá do různých kontextů, anebo je využívá jako syrový výchozí materiál pro další grafické postprodukce a obrazové manipulace. V tomto ohledu se zdá, že nemá zábran, a tak snímky opakovaně uplatňuje v odlišných sériích a různých vizuálních variantách. Příznačné je pro něj navracení se k vybranému motivu a jeho mnohočetné užívání. Jakoby význam nebylo možné postihnout jednotlivinou, ale pouze množstvím, jako by sledované téma nebylo možné vyslovit jednoznačně, ale bylo ho nutné obcházet, nahlížet z různých vzdáleností a úhlů. Charakteristickým pro Kopaszovy fotografické skladby jsou vpisky, textové poznámky a významové hříčky, často ve všech jazycích, které užívá, včetně angličtiny. Jako hypotéza k porozumění Kopaszovu přístupu k obrazům se proto nabízí paralela s jeho zkušeností s jazykem. Stejně jako je nucen k neustálému „sebe-překladu“ z jednoho jazyka do druhého, odsouzený k trvalé „nepřesnosti“ a „neúplnosti“, tak i v obrazovém režimu krouží kolem tématu a vytváří mozaikovitý časoprostor, jež si vždy do jisté míry zachovává kus nepřehlednosti a neuzavřenosti.“ Jiří Ptáček
https://fotografgallery.cz/viktor-kopasz/

Od 12:00 – 16:00 v Galerii města Třince, Trisia

Wystawa potrwa do 1. 3. 2019 / Výstava potrvá do 1. 3. 2019 / Exhibition is due to March 1st 2019

„Jeśli w otaczającej nas pornografii zagubiło się złudzenie pragnienia, to we współczesnej sztuce zagubiło się pragnienie złudzenia. “
Jean Baudrillard

„Na wystawie „White Flower” ujawnię cykl grafik („podskórnych impulsów”), robionych w technice analogowej puszka/spray/papier. Każda praca przyporządkowana jest numerowi, który najpełniej wyraża kształty namalowanego obiektu.“ White flower /Bílý Květ / Biały kwiat

Szaweł Płóciennik (ur.1987) – malarz, rysownik, twórca powieści graficznych (m.in. „Pinki”, „Papierowy Rewolwer”). Obecnie dyplomant w pracowni Jarosława Modzelewskiego na Wydziale Malarstwa na Akademii Sztuk Pięknych w Warszawie. Współzałożyciel malarskiej grupy Kaplica.

______________________________________________

„Pokud v obklopující nás pornografii zanikla iluze touhy, tak v současném umění zanikla touha po iluzi.“
Jean Baudrillard

„Na výstavě „White Flower“ budu prezentovat grafiky z cyklu „podkožní impulsy“, vytvářené technikou spreje na papíře. Každé dílo je přiřazeno číslu, které nejlépe připomíná tvary malovaného objektu.“ White flower /Bílý Květ / Biały kwiat

Szaweł Płóciennik (nar. 1987) – malíř, kreslíř, tvůrce grafických příběhů (např. „Pinki“, „Papierowy Rewolwer”). V současnosti je v diplomovém ročníku v ateliéru Jarosława Modzelewskiego na Katedře malby Varšavské Akademie Výtvarných Umění. Je také spoluzakladatel malířské skupiny Kaplica.

 

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.

Výstava se koná v prostoru Galerie města Třince v Kulturním Domě (Náměstí Svobody 526) a potrvá do 5. 3. 2019

Je možné vycvičit tělo i ducha tak, aby bylo i v minulých dobách hodné úcty? Role lidí se v našich kulturních podmínkách zásadně liší, přesto antickou kulturou zahajujeme naše vzdělání o minulosti. Archetypy, které v našem podvědomí toto vzdělání zanechává, v nás může vyvolat těžce naplnitelnou podvědomou touhu po tom, vyrovnat se ideálům minulosti. Paradoxně i tehdy, kdy současná kultura na nás klade zcela odlišné nároky.
Vojtěch Kovařík (*1993 ČR) se zabývá velkoformátovou malbou pohanských a řeckých božstev a zvířat. Maskulinní předimenzované postavy zachycené v momentech výzvy k fyzické konfrontaci v současných podmínkách působí až nepatřičně. Má současný člověk potenciál naplnit představy našich antických předků?

Vojtěch Kovařík (*1993 Valašské Meziříčí)
je mladým autorem působícím především v Ostravě. Studoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Uherském Hradišti, po které pokračoval studiem v ateliéru kresby Fakulty umění Ostravské Univerity.
Zahraniční stáž absolvoval v ateliéru malby u Jaroslawa Modzelewského na Varšavské Akademii výtvarných umění.
Je členem hudební skupiny München Konflikt.

 

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.

Vernisáž se koná v Galerii města Třince (knihovna) v 18:00.
Výstava potrvá do 20. 7. 2019
www.viktorfreso.com

Výstavní projekt Viktora Freša „Ego-ecology“ je reprezentací procesu navyšování hodnoty odpadu tím, že z něj vzniká umělecké dílo. Odpad je známým umělcem nainstalován do galerie a tím získává novou trhovou hodnotu. „Bývalý“ odpad nekončí na skládce a ani nebude recyklován. Institucionálně se bude uchovávat pro další generace.

„MgA. Viktor Frešo (* 22. června 1974 Bratislava, Československo) je slovenský konceptuální fotograf, výtvarník a umělec. Do povědomí veřejnosti se dostal mimo jiné jako spolupracovník Davida Černého, se kterým se podílel na jeho díle Entropa.
Vystudoval bratislavskou Vysokou školu výtvarných umění a Akademii výtvarných umění v Praze, kterou ukončil roku 2005. Jeho práce a celkový přístup k současnému umění spočívá v tom, že Frešo vytváří tzv. koncepty a projekty, ve kterých je kritický a agresivně vyjadřuje pohrdání současnou výtvarnou scénou s podtónem lehkosti a humoru. Ve své tvorbě používá důraz na své ego a sebeironii.
Dalším typickým aspektem jeho tvorby je přesah do mediálního světa. Zúčastňuje se různých talk show a nechává sám sebe fotografovat mediálně známými lidmi.
Založil několik uměleckých skupin, jako např. EGOART či Fifty-fifty group. “ Wikipedie

Vernisáž se koná v prostoru Galerie města Třince v kulturním domě.
Výstava potrvá do 30. 6. 2019
http://www.tadeaskotrba.com

„Malby Tadeáše Kotrby (* 1986), absolventa pražské AVU, který v rámci stipendijního pobytu studoval také na londýnské Central Saint Martins, se pohybují na pomezí krajinomalby, portrétu a figury. Skrze jeho postavy čelící překážkám se necháváme vtáhnout do vnitřní krajiny obrazů, jejichž velkorysý prostor se smrskává na intimní osobní svět. Krajiny mají charakter něčeho náhodného a přitom působí na člověka tak, že má pochopení pro všechno, co se na obraze děje. Celá situace je nám lehce povědomá, avšak pravděpodobně nikdy nebudeme schopni říci nebo si vzpomenout, kdy se stala. Kotrba krajiny a prostory nevytváří proto, abychom se kochali vznešenou krásou přírody, jako romantici předminulého století, ale abychom se v nich našli a začali se rozpomínat. K památkám zbylé paměti odkazují i techniky, které autor využívá. Již dříve se na jeho obrazech postavy ztrácely v mlze či v dešti, nyní jsou obrazy ponechány jakoby nedokončené. Jsou to výseče vzpomínek stejně jako je tomu v naší paměti, která je nedokonalá a nikdy není schopná zakonzervovat suvenýr tak, abychom jej zpětně zrekonstruovali do posledního detailu. Kromě nemožnosti zapamatovat si život a svět kolem nás je tu ještě jedno marné snažení, které Tadeáš Kotrba umí přenést do obrazů. Je to nekonečné sisyfovské úsilí dostat se o krok dál, překonat překážky a znovu se přemoci. Přestože se nám někdy podaří řeku přebrodit a spadlý strom přeskočit, objeví se další překážka stejně jako na obrazech a skicách, které překvapivě nebyly vytvořeny jako předběžné náčrty k samotným malbám, ale dodatečně jako plnohodnotná díla schopná mnohé doplnit a dovysvětlit.“ Ema Pecháčková

http://www.thechemistry.cz/exhibitions~2/tadeas-kotrba-schvacen-kracel-jsem-tmavymi-houstinami/

Vernisáž proběhne 29. 4. v 17:00 v Galerii města Třince (Lidická 541)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy každé 3 roky vyhlašuje přehlídku výtvarných oborů ZUŠ ČR s názvem OČI DOKOŘÁN.
Výtvarný obor naší ZUŠ pod vedením Mgr. Beáty Martinkové zpracovával projekt CESTY SLUNCE. Do práce byly zapojeny děti přípravného výtvarného oboru a skupinky od 7 do cca 14 let. Projekt sestává ze dvou výtvarných řad a jedné výtvarné akce: SVĚTLOLAM, SLUNCE-ČNICE, OSLUNCENÍ.

Celosotátní kolo dopadlo pro naši ZUŠ víc než výborně. Obhájili všechny výtvarné řady a získali bronzové, stříbrné pásmo a jedno čestné uznání.

/ See English below /

Výstava potrvá od 14. 3. – 26. 4.
Vernisáž se koná v Galerii města Třince (Náměstí Svobody 526, Kulturní dům)

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.

Rebeka Rácz (*1990 HU) je experimentální keramička z Budapeště, která ukončila studium teorie umění. Ve své tvorbě je silně ovlivněna tím, že je v médiu keramiky ve své podstatě samouk. Tento fakt využívá k tomu, aby keramiku uchopila hravě, nezatíženě přísným řemeslným mentorstvím. Její technologické přestupky se stávají neškodnou ilustrací procesu, ve kterém je selhání doprovodným jevem nespoutané hry s technikou keramiky.
Další rovinou její tvorby je napodobování světa. Tvorba nedokonalých maket spotřebitelských předmětů, které ve větším množství připomínají spíše objekty určené ke hře na realitu. Napodobované objekty nám ale nejsou nedostižné podobně jak to bývá u růžové hračky ve tvaru ferrari. Rebekou Rácz modelované spotřebitelské předměty jsou totiž zpravidla těmi, které mnozí z nás vlastní. To, co jsme zvyklí takřka bezmyšlenkovitě používat, se stává symbolickým předmětem určeným k úvaze.
Na výstavě „Touha zdát se“ operuje autorka s lidským návykem předstírání, kdy se snažíme působit jako někdo jiný, než opravdu jsme. Předměty z naší každodennosti představují jednu z cest, jak se snažíme imitovat spůsoby, zvyky, lidi a styly a jak následně nedokážeme být upřímní jak k sobě samým tak k lidem v našem okolí.

_________

14. 03. – 26. 04. 2019
Opening: 14. 03. 2019 in Třinec Municipal Gallery (adress: Nám. Svobody 526)

Rebeka Rácz (* 1990 HU) is an experimental ceramicist from Budapest, Hungary. She completed studies of art and design theory yet her work is heavily influenced by the fact that she is self-taught in the field of ceramics. This is highly obvious in the way her ceramics manifest: they are playful without the limiting effects of strict craftmanship. The harmless imperfections of the objects become an illustration of the making in which failure is an accompanying phenomenon of unbridled play.
Other element of her work is the imitation of our world. The representations of consumer items in larger numbers are like objects designed for kids to play. However, imitated objects are not as incomprehensible as the red Ferrari toy we buy our kids in the mall. Rácz’s choice of consumer products are usually those that many of us own. What we use on daily basis without extra attention becomes a symbolic object to be considered and reflected upon.
In her exhibition Willing to Seem she is dealing with the self-faking habit we have for appearing something or someone different from who we are. The objects taken from our everyday world reflect on how we try to imitate ways, habits, people and styles and how much we cannot be true to either ourselves or to the ones around us.

Výstava potrvá od 7. 3. do 14. 4. 2019 a bude se konat v prostoru Galerie města Třince v Knihovně (Lidická 541)

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury a za spolupráce s VŠUP.

http://www.kopasz.cz/

„…Fotografii Kopasz chápe jako široký komplex činností, kdy snímky vkládá do různých kontextů, anebo je využívá jako syrový výchozí materiál pro další grafické postprodukce a obrazové manipulace. V tomto ohledu se zdá, že nemá zábran, a tak snímky opakovaně uplatňuje v odlišných sériích a různých vizuálních variantách. Příznačné je pro něj navracení se k vybranému motivu a jeho mnohočetné užívání. Jakoby význam nebylo možné postihnout jednotlivinou, ale pouze množstvím, jako by sledované téma nebylo možné vyslovit jednoznačně, ale bylo ho nutné obcházet, nahlížet z různých vzdáleností a úhlů. Charakteristickým pro Kopaszovy fotografické skladby jsou vpisky, textové poznámky a významové hříčky, často ve všech jazycích, které užívá, včetně angličtiny. Jako hypotéza k porozumění Kopaszovu přístupu k obrazům se proto nabízí paralela s jeho zkušeností s jazykem. Stejně jako je nucen k neustálému „sebe-překladu“ z jednoho jazyka do druhého, odsouzený k trvalé „nepřesnosti“ a „neúplnosti“, tak i v obrazovém režimu krouží kolem tématu a vytváří mozaikovitý časoprostor, jež si vždy do jisté míry zachovává kus nepřehlednosti a neuzavřenosti.“ Jiří Ptáček
https://fotografgallery.cz/viktor-kopasz/

Od 12:00 – 16:00 v Galerii města Třince, Trisia

Wystawa potrwa do 1. 3. 2019 / Výstava potrvá do 1. 3. 2019 / Exhibition is due to March 1st 2019

„Jeśli w otaczającej nas pornografii zagubiło się złudzenie pragnienia, to we współczesnej sztuce zagubiło się pragnienie złudzenia. “
Jean Baudrillard

„Na wystawie „White Flower” ujawnię cykl grafik („podskórnych impulsów”), robionych w technice analogowej puszka/spray/papier. Każda praca przyporządkowana jest numerowi, który najpełniej wyraża kształty namalowanego obiektu.“ White flower /Bílý Květ / Biały kwiat

Szaweł Płóciennik (ur.1987) – malarz, rysownik, twórca powieści graficznych (m.in. „Pinki”, „Papierowy Rewolwer”). Obecnie dyplomant w pracowni Jarosława Modzelewskiego na Wydziale Malarstwa na Akademii Sztuk Pięknych w Warszawie. Współzałożyciel malarskiej grupy Kaplica.

______________________________________________

„Pokud v obklopující nás pornografii zanikla iluze touhy, tak v současném umění zanikla touha po iluzi.“
Jean Baudrillard

„Na výstavě „White Flower“ budu prezentovat grafiky z cyklu „podkožní impulsy“, vytvářené technikou spreje na papíře. Každé dílo je přiřazeno číslu, které nejlépe připomíná tvary malovaného objektu.“ White flower /Bílý Květ / Biały kwiat

Szaweł Płóciennik (nar. 1987) – malíř, kreslíř, tvůrce grafických příběhů (např. „Pinki“, „Papierowy Rewolwer”). V současnosti je v diplomovém ročníku v ateliéru Jarosława Modzelewskiego na Katedře malby Varšavské Akademie Výtvarných Umění. Je také spoluzakladatel malířské skupiny Kaplica.

 

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.

Výstava se koná v prostoru Galerie města Třince v Kulturním Domě (Náměstí Svobody 526) a potrvá do 5. 3. 2019

Je možné vycvičit tělo i ducha tak, aby bylo i v minulých dobách hodné úcty? Role lidí se v našich kulturních podmínkách zásadně liší, přesto antickou kulturou zahajujeme naše vzdělání o minulosti. Archetypy, které v našem podvědomí toto vzdělání zanechává, v nás může vyvolat těžce naplnitelnou podvědomou touhu po tom, vyrovnat se ideálům minulosti. Paradoxně i tehdy, kdy současná kultura na nás klade zcela odlišné nároky.
Vojtěch Kovařík (*1993 ČR) se zabývá velkoformátovou malbou pohanských a řeckých božstev a zvířat. Maskulinní předimenzované postavy zachycené v momentech výzvy k fyzické konfrontaci v současných podmínkách působí až nepatřičně. Má současný člověk potenciál naplnit představy našich antických předků?

Vojtěch Kovařík (*1993 Valašské Meziříčí)
je mladým autorem působícím především v Ostravě. Studoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Uherském Hradišti, po které pokračoval studiem v ateliéru kresby Fakulty umění Ostravské Univerity.
Zahraniční stáž absolvoval v ateliéru malby u Jaroslawa Modzelewského na Varšavské Akademii výtvarných umění.
Je členem hudební skupiny München Konflikt.

 

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.