​11. 5. 2017 – 23. 6. 2017

 

18:00 Petr Boreček: Vizualizace myšlenky (kulturní dům)

19:00 Imrich Veber: Something is missing (knihovna)

 

 

Petr Boreček „Vizualizace myšlenky“

Umělecká tvorba Petra Borečka je v regionu známá celá léta. Jeho první samostatná výstava se uskutečnila ve frýdeckém zámku v roce 1974, ale vlastní tvorba se výrazně formovala již brzy po skončení Střední uměleckoprůmyslové školy v Brně koncem šedesátých let. Dnes má za sebou rozsáhlé dílo včetně řady výstav a realizací ve veřejných prostorách. Výstava v Galerii města Třince se ponese v trochu jiném duchu, než to bylo u pana Borečka doposud obvyklé. Vystavené budou také jeho kresby, které jsou prvním bezprostředním záznamem myšlenky, jenž následně ztvárňuje ve formě obrazu či sochy.

„Výtvarné umění vždy mělo a má mnoho podob. Může být zrcadlem doby, obrazem vnitřního světa umělce, inspirované viděnou skutečností, může povznášet i srážet lidského ducha. Vždy je ale svědectvím o autorovi.

Ve svém díle se snažím navrátit k neměnným hodnotám, které mohou dát hlubší smysl lidskému bytí. Ve svém úsilí, dopátrat se k pochopení smyslu lidské existence, jsem začal zkoumat knihu knih Bibli. Zde jsem nacházel odpovědi na mé otázky. Porozumění biblickému poselství se tak stalo hlavním inspiračním zdrojem pro mou tvorbu.“  Petr Boreček

www.borecek.com

 

 

Imrich Veber „Something is missing“

Imrich Veber je finalistou a výhercem mnohých zahraničních cen za vydané fotografické publikace. V současnosti Imrich Veber pracuje jako externí asistent Ateliéru fotografie Fakulty umění Ostravské univerzity..

V Galerii města Třince je představen cyklus fotografií nesoucí název „Something Is Missing“. Cyklus, jenž byl vydán také v podobě knihy, vznikal od roku 2015, kdy se Imrich Veber účastnil dvouměsíčního rezidenčního pobytu v rámci KAIR Kosice Artist in Residence. V roce 2016 pokračoval další rezidencí Visegrádského Fondu a přípravou knihy.

„Sídlisko Ťahanovce. Běžím. Pořád to mám před očima, asi jsem to neměl vidět. Říkaj tady tomu Sahara a potkat tu můžeš cokoli. Paničky s jejich smetákama, běhající lidi, divočáky, bajkery, šukající párečky, co chceš. Je to tu stejně nějaký divný. Komunisti tu chtěli megalomanský sídliště pro desetitisíce lidí a hovno. Nestihli to dodělat a teď tu žije třetina. Byla to utopie…“*

*založeno na rozhovorech
imrichveber.com