Jiří Suchánek: Gamechanger

Vernisáž proběhne ve čtvrtek 16. 4. 2026 od 18.00. Vstup je zdarma

Výstava potrvá do 22. 5. 2026. Výstavní prostor je otevřený od pondělí do pátku do 8.00 do 20.00. Vstup je zdarma.

„Může mávnutí křídel motýla v Brazílii vyvolat tornádo v Texasu?“
Edward Lorenz, 1961

Představa vzniku planety Země je neoddělitelně propletená s chaosem. Srážky hornin, planetek, eruptující sopky, tlak, tření i exploze vytvářejí zdánlivě nahodilé situace, které jsou však utvářeny fyzikálními zákony formující první krajiny, organismy, biotopy, ale i zvuky. První „orchestr“ planety tak netvoří harmonie, ale kolize, vibrace a velké i malé proměny, jež mají významný vliv na další vývoj. Tento obraz přetrvává ve vědě, například v teorii butterfly effect (efekt motýlích křídel) formulované meteorologem Edwardem Lorenzem, i v populární kultuře; ve slaveném filmu The Butterfly Effect (2004) či v epizodě Treehouse of Horror V ze seriálu The Simpsons, kde i nepatrný zásah (zašlápnutí brouka) spouští řetězec nepředvídatelných absurdních a chaotických důsledků.

Výstava Jiřího Suchánka je vstupním bodem do „výzkumné stanice“, kde je řád náhodně vychylován ze své domnělé trajektorie. V době, kdy se pravidla světa proměňují rychleji, od nepředvídatelných výkyvů počasí přes nestabilitu finančních trhů až po chování AI a algoritmů, které ovlivňují naše každodenní rozhodování, představuje systémy, které se zdají být čitelné, meřitelné či dokonce kontrolovatelné, zároveň však tuto představu podkopávají. Suchánkovy technologicky precizní díla, operující se zvukem, pohybem, světlem a materiálem, jednají autonomně, mimo lidskou kontrolu. Nejsou to nositeli stabilního významu, ale proměnlivých procesů. To, co slyšíme nebo pozorujeme v Suchánkových dílech, není pouhou reprezentací reality, ale její přímou demonstrací; procesem, v němž se fyzikální principy, náhoda i drobné odchylky skládají do výsledné kompozice.

„Jakmile vkročíte do chaosu, všechno, co jste si mysleli, že znáte, se začne měnit.“

V díle Geofónie se kámen mění v médium, v 3D vinylovou desku. Kámen tak není pasivím objektem, ale aktivním zdrojem dat. Jeho povrch je snímán a převáděn do zvuku, čímž vzniká jedinečná „partitura“, jež prochází neutichajícími proměnami. Přítomnost se zde setkává s minulostí, která je uložená v geologických vrstvách hornin a která je opakovaně interpretována skrze současné technologie. Suchánek zde pracuje s metodou sonifikace, tedy s interpretací dat pomocí zvuku, a ukazuje, že i zdánlivě statická hmota v sobě nese dynamické procesy, podobně jako klimatické systémy nebo geologické proměny, které nelze plně předvídat.

Dalším dílem je Perplex interpretovatelný jako předchůdce radaru. Rotující parabolické zrcadlo odráží, deformuje a rozptyluje zvuk v prostoru. Vznikající zvukové kakofonické pole pohlcuje naše smysly a tím rozrušuje naši schopnost orientace. Zdroj signálu se stává nejasným, zvuk cirkuluje a vrství se přes sebe. Analogicky tak například fungují současné informační toky (internetové zprávy, data a signály), jež se šíří a násobí médii, až je obtížné určit jejich původ i skutečný význam.

Instalace dále představuje Kyvadlo, jehož fyzikální systém osciluje na hranici předvídatelnosti. Jeho pohyb je ovlivňován magnetickými silami, které do něj nepravidelně zasahují a mění jeho dráhu. Každý drobný impuls je však jmenovaný „gamechanger“ („měnič hry“), jež přepisuje pravidla dalšího vývoje systému. Tato „zákonitost“ odpovídá tomu, co známe z teorie chaosu; i nepatrná změna může vést k výrazně odlišným výsledkům, stejně jako malý ekonomický impuls může spustit rozsáhlé tržní pohyby nebo drobná změna klimatu ovlivnit celé ekosystémy.

Posledním dílem je animace Thomas Attraktor vycházející z tzv. Thomasova atraktoru, matematického modelu chaosu vypozorovaného z přírody, skrze něhož lze ve složitých systémech zobrazit nečekaný řád. Tento model má podobu spirály složené z jednotlivých bodů-pixelů, kterou Suchánek promítá na mosazný plech. Stejně jako Thomasův atraktor, tak i další takzvané „podivné atraktory“ v teorii chaosu ukazují, že i když se systém chová nepředvídatelně, jeho stav se vždy pohybuje uvnitř přesně dané geometrické struktury ve fázovém prostoru.

Suchánkův Gamechanger neukazuje svět jako harmonickou kompozici. Chaos, který se ve výstavě morfuje, není opakem řádu, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale jeho bezprostředním rozšířením. Nevzniká z absence pravidel, ale z jejich komplexity a přepisování  jejich vztahů. Je to kontinuální, proměňující se proces, v němž se význam odhaluje až v samotném aktu vnímání.

Přinesl Vám chaos nový pohled na svět?

Kurátorka: Tereza Sikorová

Jiří Suchánek (*1979) je český zvukový a mediální umělec, experimentátor, konstruktér a skladatel, který vytváří audio-světelné instalace propojující zvuk, světlo, objekty, mechaniku, elektroniku i kód. Jeho díla jsou často interaktivní a zasazená do specifických míst. Od jeskyní přes mosty až po astronomické observatoře, kde se samotné prostředí stává důležitým spoluautorem. Ve své intermediální tvorbě synesteticky spojuje různé smyslové vrstvy a zapojuje přírodní, chaotické či termodynamické procesy do generování zvukových a světelných struktur. Dlouhodobě se věnuje sonifikaci reality, tedy převodu dat do zvuku, a zabývá se tím, jak komplexní vibrace ovlivňují naše vnímání. Jeho projekty byly prezentovány na prestižních mezinárodních festivalech a získaly i ocenění, například za projekt Atom tone, který sonifikuje Mendělejevovu periodickou tabulku prvků a spektrální čáry atomů. Vedle vlastní tvorby se věnuje i pedagogické činnosti, působí na JAMU a FaVU VUT a stojí za iniciativami jako SVITAVA – transmedia art lab nebo festival SONDA.

Akce je podpořena z rozpočtu Ministerstva kultury ČR.