Kytice

Socha Kytice, autorem prof. Janem Ambrůzem (1956), byla instalována v červnu 2007 na kruhovém objezdu pod náměstím T. G. Masaryka v Třinci-Lyžbicích. Monumentální plastika vznikla na základě umělecké soutěže pořádané městem Třinec, do níž se přihlásilo třináct autorů. Zadání soutěže vyzývalo k vytvoření díla, které by symbolicky oživilo dopravní uzel a vizuálně doplnilo nové městské centrum.
Přestože Ambrůzovo dílo ve veřejných anketách původně získalo nižší hodnocení, radní ocenili jeho lehkost, barevnost a hravost — vlastnosti, které byly v kontextu tehdejšího Třince, města s průmyslovou tradicí, vnímány jako vítané zjemnění vizuálního prostředí. Celkové náklady realizace činily přibližně 1,8 milionu Kč.

Materiál, tvarosloví a kompozice

Dílo se skládá z jedenácti kovových stonků zakončených květy z tvrzeného skla, přičemž nejvyšší z nich dosahuje výšky až 6,5 metru. Použití oceli a skla vytváří kontrast mezi industriální pevností a vizuální křehkostí, mezi technologií a přírodou — téma, které se často objevuje v Ambrůzově tvorbě.
Kovové „stvoly“ mají tvar mírně prohnutých, rytmicky rozmístěných trubic, které se rozvíjejí směrem vzhůru, jako by vyrůstaly ze společného základu. Každý květ se odlišuje barvou a proporcí, čímž autor dosahuje efektu pohybu, rozmanitosti a světelné hry. Tvrzené sklo navíc reaguje na denní světlo – ve slunečním svitu se leskne a mění barevné odstíny podle úhlu dopadu paprsků.

Symbolika a interpretace

Kytice nese víceúrovňovou symboliku:

jako celek evokuje společenství jednotlivých částí – jedenáct květů představuje různé individuality, které společně tvoří harmonický celek, paralelu k otevřenosti a pluralitě města;

vertikální růst a dynamické natočení květů vyjadřují optimismus, energii a pohyb kupředu;

spojení průmyslového materiálu s poetickým motivem květiny odkazuje k dialogu mezi technickou civilizací a přírodou – tématu, které se v Třinci, městě železa a oceli, stává mimořádně příznačným.

Kontext a význam ve veřejném prostoru

V době svého odhalení se Kytice setkala s rozporuplnými reakcemi – část veřejnosti oceňovala její poetický, barevný a hravý charakter, jiní kritizovali přílišnou expresivnost a kontrast s okolní architekturou. Právě tato ambivalence potvrzuje její kvalitu jako díla, které podněcuje diskusi a přináší do veřejného prostoru novou estetickou zkušenost.
Ambrůzova Kytice se od roku 2007 stala jedním z nejvýraznějších symbolů novodobého Třince. Svým umístěním na frekventovaném kruhovém objezdu pod náměstím T. G. Masaryka působí jako brána do centra města a vizuálně vyvažuje technicistní charakter okolní zástavby.

Autor a širší kontext tvorby

Jan Ambrůz je český sochař, profesor Fakulty výtvarných umění VUT v Brně a dlouhodobý propagátor současného sochařství ve veřejném prostoru. Jeho práce se vyznačují propojením minimalistických forem s výraznou prostorovou a světelnou poetikou. K jeho známým realizacím patří např. Míra prostoru v Brně nebo Kameny v krajině na Vysočině.
V Kytici Ambrůz rozvíjí svůj zájem o metaforu růstu, lehkosti a proměny — kontrast mezi technickou racionalitou materiálu a duchovní dimenzí formy. Dílo tak zapadá do širšího rámce jeho tvorby, která se pohybuje na pomezí sochařství, designu a environmentálního umění.

Údržba a trvanlivost