Totem svobody

Totem svobody od Rudolfa Štafy (1925–2014) je kovová plastika vysoká přibližně 4,5 metru, vytvořená v letech 1967–1968 pro prostor kina Kosmos v Třinci. Dílo bylo osazeno při slavnostním otevření kina; později bylo přemístěno na kruhový objezd u náměstí T. G. Masaryka (současné umístění). Tyto údaje o dataci, původním určení a pozdější relokaci jsou dokumentovány v evidenci veřejného sochařství i městských zprávách.

Materiál a forma

Socha je realizována ze slitin železa a neželezných kovů, především oceli; jedná se tedy o konstrukčně i povrchově upravený kovový objekt, typický pro Štafovu tvůrčí praxi 60. let. Formálně Totem spojuje vertikální, totemickou kompozici s výrazným využitím jednoduchých geometrických tvarů a profilovaných elementů — výsledkem je plastika, která působí jako syntéza industriálního materiálu a symbolické figury.

Symbolika a umělecký význam

Název i vertikální charakter díla odkazují k myšlence „totemu“ jako znamení hodnoty a směřování: Totem svobody interpretuje ideály svobody, důstojnosti a nezávislosti. V kontextu pozdních 60. let v československé kulturní sféře (před a po roce 1968) nabývají tyto hodnoty také společenského a politického nátlaku — socha tedy fungovala nejen esteticky, ale i jako veřejné gesto, které reflektovalo širší diskuse o svobodě jednotlivce a společnosti. Štafova volba kovu, strohé formy a zdůrazněné vertikály posiluje pocit trvání a veřejné autority díla.

Technologie realizace a vztah k architektuře místa

Výroba takovéto kovové plastiky zahrnovala tváření profilů, svařování a povrchové úpravy (nátěry, případné patinace), přičemž finální kotvení a instalace u kina vyžadovaly součinnost autora s investorem a stavební technikou. Totem byl koncipován jako součást nově utvářeného kulturního vstupu (kino Kosmos) — tedy jako art in architecture, kde plastika měla posílit identitu a rekvizituru městského veřejného prostoru. Pozdější přesun na kruhový objezd změnil její dialog s okolím: z blízkého doprovodu kinofasády se stala městskou sloupovou dominantu orientovanou do dopravního průřezu.

Recepce, péče a restaurování

Totem se v průběhu desítek let stal v Třinci rozpoznatelným orientačním bodem a jedním z ikonických prvků městské krajiny. Město průběžně provádí obnovy a nátěry soch Štafova autorství; konkrétně byl Totem svobody několikrát renovován a zůstává ve sledovaném a udržovaném stavu — za poslední údržbou stojí městské vedení a řemeslné kapacity, které díla pravidelně konzervují. Informace o rekonstrukcích, o stavu a o restaurování jsou dostupné v evidenci soch a v městských aktualitách věnovaných obnově kulturního dědictví.

Štafův kontext a postavení v regionu

Rudolf Štafa (1925–2014) patřil k významným tvůrcům regionu; jeho práce z 60. let kombinovaly užitou estetiku s exportovatelnou formou (účast na bienále, výstavy v zahraničí). V Třinci realizoval řadu děl (reliéfy, volné plastiky) a jeho tvorba byla často realizována ve spolupráci s místními investory a průmyslovými podporovateli; to vysvětluje i charakter a materiál některých realizací — kov jako prostředek, který byl v regionu snadno dostupný a technologicky kompatibilní s místní výrobou. Štafovo dílo tak zároveň nese pečeť místní industriální kultury i snahu o estetické ztvárnění obecnějších humanistických hodnot.

Interpretace pro současnost

Totem svobody dnes funguje na několika rovinách: jako pamětný artefakt kulturní politiky 60. let, jako estetický prvek komunikující mezi industriální materiální kulturou a veřejným prostorem a konečně jako praktický orientační bod v městské dopravní struktuře. Jeho trvanlivost a opakované restaurátorské zásahy potvrzují, že místní komunita i samospráva dílo vnímají jako hodnotné dědictví, které stojí za ochranu.